Martin HO (Ing. Václav Martinovský)

0,Šikovné pomůcky a nápady

 

A. Doplnění přestavníků PECO PL 10

Přestavníky PECO jsem po svých zkušenostech vyhodnotil jako nejspolehlivější již pro pohon dřívějších výhybek TILLIG (PILZ). Již tady jsem ale udělal úpravy jak pro jejich přichycení k desce kolejiště, tak k zajištění pružného přitlačení jazyků výhybek v krajních polohách.

Přichycení pohonu způsobem doporučovaným výrobcem jsem zamítl : 

Přichycení pohonu pomocí plechových jazýčků k pražcové podloži vyhýbky jsem zamítl zejména proto, že by bylo nutno v desce kolejiště vyříznost průchozí otvor, a také případná výměna pohonu (byť je vzhledem k robustnosti pohonu málo pravděpodobná) by byla po navíc problematickém zaštěrkování lože obtížná.

Přichycení pomocí uchycovacího originálního elementu se mi zdálo finančně neúměrné a navíc by bylo zřejmě nutno pohon výhybky  přivrtat zespodu.

Vyrobil jsem si proto destičku z 2 mm polystyrenové desky  Ewergreen. do níž jsem vyvrtal otvory pro zasunutí a ohnutí plechových jazýčků pohonu. Destička je široká jako šířka pohonu,  na délku je delší cca o 14 mm. Na horní stranu jsem na obou koncí přilepil pásky o šířce 7 mm. Tím jsem zajistil, že zesílený konec destičky vytvořil podložku silnější než tl. ohnutých jazýčků, destička tak spolehlivě dosednula na spodek desky kolejiště, a zároveň jsem do nich v podélné ose pohonu vyvrtal a vyřezal otvory M 4 mm (viz obr. níže).

 

Na výhybmě smyčky jsou pohony k desce kolejiště  přichyceny shora 2 šrouby M4, zespoda pak jsou po adjustaci polohy zajištěny kontramatkami. Pod koncovým nádražím jsou přišroubovány zaspoda vhodnými vruty.

Přítlak jazyků

V současné době mám na kolejišti instalovány přímé výhybky PECO a obloukové výhybky PIKO. Výhybky PECO svoji konstrukcí zajišťují sami o sobě dostatečný a spolehlivý přítlak jazyků.

PIKO výhybky použité na kolejišti z důvodu vhodné geometrie sice mají také obdobný prvek jako PECO, ale jeho síla je podle mého názoru malá (asi se dá nastavit, ale nechtěl jsem titěrnou skupinu s pérkem rozebírat), a proto jsou pohony těchto výhybek dopněny i o spodní část úpravy, která zajistí dostatečné přitlačení jazyků výhybky. Proto jsou pohony těchto výhybek dopněny i o spodní část úpravy, která zajistí dostatečné přitlačení jazyků výhybky. Na spodní stranu kovové kostry cívek pohonu je přilepena další destička Ewergreen tl. 2 mm (viz další obrázek).

 

Její délka je shodná s délkou pohonu, je však širší tak, aby do ní bylo možno v potřebné vzdálenosti vyvrtat otvor o velikosti M4 mm pro čep otočného ramene (šroub M4 s válcovou hlavou). Mezi ramenem a destičkou je vložena podložka 4,1 mm, pro vymezení axiální vůle. Destička má uprostřed své délky vyvrtán otvor, kterým prochází dolní část jehly pohonu. Otvor musí být tak velký, aby neomezoval pohyb jádra cívky v krajních polohách pohonu. Šířka této destičky na protější straně musí být taková, aby do ní bylo možno vyvrtat otvor o průměru 0,5 mm pro uchycení příslušného konce pružného elementu, který dotlačuje otočné rameno do krajních poloh.

Otočné rameno cívky je orientováno kolmo k pohybu jádra. V ose ramene je v ose pohybu jádra kolmo k jeho pohybu vyvtrán a vypilován otvor, který zajistí, aby jehla jádra mohla po celý zdvih pohonu zůstat ve svislé poloze, ale zároveň překlápěla otočné rameno přes prostřední polohu pohonu do jeho krajních poloh. V těch je rameno drženo (dotlačováno) pomocí jednoduchého pérka z pružinové oceli tl 0,4 mm.

 

Toto pérko (na obr. zapíchnuté dolním zahnutým koncem do papíru) má tvar páčky, jejíž ramena měří 6 mm a svírají spolu úhel cca 80 stupňů. Mírnou změnou úhlu lze doadjustovat přítlak jazyků, v praxi to ale nebylo potřeba. Na konci je drátek zahnut kolmo nahoru (dolů) tak, aby jedním koncem držel v otvoru základní desky a druhým koncem v otvoru ramene. Přichytné otvory o průměru 0,5 mm jsou vyrtány v ose ramene kolmo k pohybujádra cívky (uprostřed dráhy otočného ramene) v základní desce a na konci otočného ramene. Otvory jsou od sebe v ose vzdáleny 3 mm. Pérko je vloženo mezi základní desku a rameno.

Čep (šroubek M4) cívky je proti povolení pojištěn kontramatkou 4 mm.

Napájení jazyků

je u výhybek PECO řešeno mechanickým kontaktem který je součástí jazyku, a který se  při přehození výhybky nasune zespoda na kolejice přléhající k jazyku. Přestože jsem byl prodejci přesvědčován o absolutní dostatečnosti a spolehlivosti zajištění napájení jazyků včetně kolejnic mezi nimi a srdcovkou (včetně srdcovky u výhybek s vodivou srdcovkou), nejevilo se mi to zcela spolehlivé, a vyžadovalo to časté čištění a doadjustování kontaktů jazyků.

Proto jsem přistoupil k výrobě přepínačů napájení jazyků (srdcovek), řešených podobným způsobem. 

Na spodní stranu pohonu jsem ooustranou samolepící folií přilepil destičku z oboustranného cuprextitu. Spodní konec táhla přestavníku přestavuje mosazný element z páskoviny, na který je naletován kontakt z fosforbronzového plech tl. 0,3 mm. Ten je otočný kolem čepu ze šroubku M2 zašroubovaného do matičky přiletované na spodní měděnou fólii a je pojištěný kontramatkou.Tento kontakt spojený s výhybkovou srdcovkou v kombinaci s jednoduchým rozdělením ploch cuprextitové destičky na které jsou přivedeny příslušná napájení kolejnic dle návodu PECO, tvoří přepínač, který napájí vodivou srdcovku (a nebo kolejnice přiléhající k jazykům v případě výhybek s izolovanou srdcovkou). 

Přepímače jsou zatím ve zkušebním provozu, ale zdá se že byl problém spolehlivého napájení jazyků (srdcovek) vyřešen.

 

B. Realistické znázornění vodní hladiny. 

O co nejvěrnější znázornění vodní hladiny se dlouhodobě snaží řada modelářů i profesionálních výrobců. K mému řešení mne inspiroval kolega modelář richard0404, když ve své příspěvku na Diskuzním fóru Modelová železnice zveřejnil svůj postřeh, že jednou v práci nechtěně rozšlápl patronu se silikonovým tmelem, a ráno když přišel našel na podlaze krásně rozlitou "vodní" hladinu.

 

Ani okamžik jsem neváhal a naproti v drogerii na radu ochotné paní prodavačky zakoupil :

 

Silikon akrylový tmel od firmy Den Braven Sealants na "Spáry mezi zdivem, rámy oken , dveří a parapetů“, (patrona 310 ml), barva transparent.

 

Jedná se o silikon akrylový tmel plasto - elastický s výbornou přilnavostí k porézním i neporézním materiálům, lakovanému dřevu a pod..

 

 

POZOR : po nanesení je neprůhledně bílý, transparentním se stane až po vytvrzení.

První aplikací byla hladina čiré vody v zahradním bazénku :  

 

                  B. Aplikace akrylového tmelu na hladinu rybníčka

              (první pokusy o fotgrafie ještě ne zcela dokončeného díla :)

 

C. Úprava točny.

S výstavbou nového koncového nádraží se mi podařilo zakoupit překrásný a čistě zhotovený model točny.

 

Bohužel i přesto, že jsem pro řízení motoru točny zhotovil frekvenční regulátor, nepodařilo se mi vždy ručně na první pokus zastavit v přesné poloze. Dospěl jsem tudíž k myšlence zautomatizovat najíždění točny do jednotlivých poloh. Pro řízení točny chci využít vhodný integrovaný obvod, který bude odpočítávat počet otáček motoru mezi jednotlivými polohami. Z výpočtu však vyplynulo, že musím převod mezi osou motoru a osou točny ještě více zpřevodovat. Použil jsem starý motor PIKO a na místo původního motoru vložil předlohu na obrázku. Otáčky motoru bude zaznamenávat optoelektronická závora snímající otáčení motoru přes jednoduchou clonku namontovanou na hřídel vlevo vedle motoru.

 

Elektroniku ovládání bude třeba ještě domyslet, ale již pouhé zpřevodování  točny uklidnilo její chod a snížilo její rychlost otáčení natolik, že již není problém přesně zastavit v potřebné poloze i ručním ovládáním.

         

D. Úložné kazety

pro soupravy vozidel (nebo jejich části) pro jejich snadné výměny na kolejišti dle zvolené varianty grafikonu.

Protože mi připadalo zdlouhavé a nepraktické (i s přihlédnutím k opotřebování zejména papírových obalů), při změně  varianty vlakového grafikonu vyměňovat vozidla z originálních krabiček výrobců a opět je tam vracet, vyrobil jsem si do poslední volné niky v nábytku kazety, které se snadno zasunou i vyjmou. V nich budu skladovat vozidla (části souprav) zařazená do jednotlivých variant vlakového grafikonu, které mám pro provoz na kolejišti sestavený.

Dno kazety je z 5 mm silného sololitu, boky, příčky a vodicí lišty z bukových lišt 4 (6) x 20 mm. Lišty jsou zevnitř ( z boku) polepeny filcem, dna jsou vyložena ekoflexem tl. 3 mm.

Niku uzavírají dvířka vyklápěná směrem nahoru, které také brání vniku prachu do skříňky. 

 

 

 

 E. Zakružovačka kolejových prutů

Protože se stále objevují dotazy  na zakružování kolejových profilů u flexibilních kolejí, rozhodl jsem se na své stránky umístit fotografii jednoduché zakružovačky kterou jsem narychlo vyrobil poté,  co klubová "nebyla k nalezení".

Je to přípravek starý asi 20 let, ověřený léty praxe.

Do desky z pertinaxu tlouštky cca 5 mm o velikosti cca 10 x 15 cm jsou vyvrtány 2 krajní otvory o průměru 6 (*8) mm.

Na šrouby M6 (*M8) prostrčenými otvory destičky zespoda je z horní strany navlečena podložka a jednořadé kuličkové ložisko s otvorem vnitřního kroužku shodným s průměrem šroubu .

Na horní stranu ložiska je opět nasunuta další vhodná podložka o průměru menším, než je vnitřní průměr vnějšího kroužku ložiska.

Maticí M6 (*M8) je vnitřní kroužek přišroubován napevno k destičce.

Vtip je v tom, že spodní podložka (na destičce) pod vnitřím ložiskovým kroužkem vhodného průměru a tloušťky umožní zasunout pod ložiska patku kolejnicového profilu s malou vůlí.

Uprostřed mezi krajními ložisky je do destičky vyříznuta příčná drážka s šířkou dle průměru použitého přídržného šroubu. Složení sestavy  šroub-podložka-ložisko-podložka-matice je shodné.

Příčná drážka ale umožní fixovat prostřední ložisko s různým vyosením vůči podélné ose mezi krajními ložisky. Velikostí vyosení prostředního ložisky vůči spojnici krajních ložisek se mění poloměr zakroužení kolejnicového profilu

Pak jen stačí zkusmo nastavit vychýlení prostředního ložiska oproti ložiskům krajním, a zasunutím profilu mezi tato ložiska pomocí vhodných plochých kleští a jeho protažením mezi ložiska se snažíme dosáhnout  požadovaného zakřivení.

Prut patkou podstrčíme pod krajní a prostřední ložisko a napružíme pod druhé krajní ložisko. Protažením profilu mezi ložisky se nám profil stejnoměrně zakrouží.

Je-li zakroužení menší, než potřebujeme, musíme zvětšit vyosení prostředního ložiska, je- větší, zmenšíme vausení a profil nasuneme opačně. Ten se pak při protažení zakrouží na druhou stranu s novym průměrem zakroužení

Samozřejmě, začátek a konec profilu v délce cca délky rozteče mezi středním a krajním ložiskem zůstane nezakroužen. To lze řešit buďto  využitím profilu pro přechod mezi rovnou kolejnicí a radiusem, doohnutím této krátké části "v ruce, či jeho odříznutím. 

"Opačným " nasunutím zakrouženého profilu můžeme naopak tento profil i narovnat.

 

 F. "Čistící hrnec" přeloženo z angličtiny, lépe snad nádoba na zachytávání barev a ředidel při čištění air-brush stříkací pistole.

Na posledním Pilskitu v Plzni jsem zakoupil tuto šikovnou pomůcku. Mnozí plastikoví modeláři asi tento způsob zachytávání par a barev ze stříkací pistolky znají, pro mnohé to může být inspirace. Pravdou je, že šikovný modelář si tuto pomůcku může vyrobit sám a levněji, ale já jsem tentokrát koupil orginál.

 

 

 

Skleněná nádoba se šroubovacím víkem plní funkci držáku pistole při stříkání, nádoby na zachycení barev, ředidel, a pod. při čištění pistole po skončení stříkání a prostředku pro snadnou a ekologickou likvidaci zbytků barev a ředidel. Obsahuje rovněž filtr, který při stříkání pistolí dovnitř nádobky zabraňuje odchodu nebezpečných (a hlavně pachově ne každému příjemných) látek mimo nádobu.

 

 

Již jsem to vyzkoušel, je to skutečně super. A aby ani po vyjmutí pistole z otvoru pro stříkání dovnitř nádoby nemohl unikat obsah, uzavře se takovouto dokonale těsnící elegantní čepicí.

Rovněž jsem odzkoušel doporučení p. Gabberta, výrobce skvělých pistolí Gabbert, který je na Pilskitu pravidelně přítomen, a namísto vody či ředidla , které se mají dle návodu přidat do nádoby před čištěním pistole, jsem do ní vložil zmuchlaný toaletní papír. Funguje to ještě lépe..